Keramika - začátky...

Léta plynou a já v sobě nosím od svého ranného dětství jedno nesplněné přání.

Jednou jsem jako dítě viděla v televizi jak se vytáčí keramické džbánky na kruhu a chtěla jsem to okamžitě také dělat. Úplně mně to uchvátilo. Jenomže nebylo kde, nebylo s čím a nebyla pec.

Protože jsem byla dítě chtivé ručních prací, malování a tvoření, přihlásila jsem se po ZDŠ na UMPRUM – a představte si –   oni mně nevzali!

Tak jsem odmaturovala jinde!

A zase uplynuly desítky let a já jsem se před nedávnem zamyslela a rozhodla si tento sen přece jen splnit. Přihlásila jsem se do jednoho kurzu keramiky, abych se něco dověděla. Bohužel jsem se toho moc nedověděla, ale za to jsem si mohla vyzkoušet (poprvé v mém životě) jak se vytáčí keramika na kruhu. No jednodušší to být nemůže – prostě pleskneme kus hlíny na kruh a začnem tvarovat.

Ještě jsem ani nedotvarovala a koukám na kruh – hrníček nikde!

Jen jsem někde v koutě dílny zaslechla: "AU!"

Kolegyně dostala plný zásah.

Tak jsem se omluvila a začla znovu. No – řeknu Vám, ohňostroj na Střeleckém ostrově byl proti tomu NIC! Hlína lítala dílnou jak divá a já se stávala trošku nebezpečnou.

Tak jsem toho nechala.

Ale – to bych nebyla já – mně to samozřejmě nepřestalo bavit, 
jen jsem si našla trochu jinou cestičku.

Zjistila jsem, že je lepší, když budu MODELOVAT.

A tak jsem si nakoupila beletrii,  našla firmu, která prodává keramické potřeby, našla jsem i někoho s pecí a našla jsem si i čas. 
A pak jsem prostě a jednoduše začala.